Blog občasník

Pondělí v 16:02 | babi Maňasová |  Jen tak
Tak by se asi dal nazvat můj blog v poslední době. Dřív jsem psávala skoro každý den, ale teď jaksi dávám přednost realitě a moc nevysedávám u počítače.
Počasí je přiměřené roční době a tak trávím většinu času venku. Okopávám, zalévám, přesazuji a když mě už bolí záda, kolena i ruce, sednu si na houpačku a "kochám se". Zahrada je už upravená podle mých představ, jen jsem si teď zase vymyslela další akci - kompletní rekonstrukci skalky. Začala mi hodně prorůstat svlačcem a pýrem a není možné se toho zatraceného plevele zbavit jinak, než to celé zlikvidovat, postříkat round-upem, vyházet kameny a celou plochu předělat. A tak jsem přesazovala vzácnější skalničky a momentálně je skalka celá rozházená.
Po večerech háčkuju deku ze čtverečků, bude to asi životní dílo, ale vyhovuje mi to tak, čtverečky nejsou těžké do ruky, nemusím se na ně soustředit a tak se u háčkování dívám na telku. A taky na deku spotřebuju různé zbytky vlny, ze které bych už nic neupletla.
Taky vymýšlím nějaké slušné pítko pro ptáčky. Prozatím jsem jim dala do altánku velkou plastovou misku, kterou jsem mívala pod tím největším květináčem, do ní jsem dala pár kamenů, aby se ptáčci cítili bezpečně a nalila vodu. Je sranda pozorovat, jak se v ní koupou, stříkají kolem dokola a čechrají si peříčka. Jen mi trochu vadí, že miska je plastová, asi budu muset koupit keramickou, nebo se po něčem příhodném podívat. V OBI a pod. nabízají sice různá pítka, ale ty se mi ani trochu nelíbí.
Bohužel se zatím nekonají žádné výlety. Noha mě pořád bolí a netroufnu si na moc dlouhé chození. Takže čekám, snad se to ještě spraví.
Takže tolik k mé činnosti. Na blog asi fakt teď budu chodit sporadicky. Jednak se mi nechce psát " o ničem", jen proto, abych za každou cenu něco napsala. Jednak mi dochází inspirace, tím, že nikam nejezdím, nic nepodnikám, jen se rýpu v zahradě. A to je každý den stejné. Ale jakmile najdu odvahu a někam se vydám, určitě zase napíšu. Taky musím nafotit kytky, které teď v zahradě kvetou. Ale věřte - nevěřte - nechce se mi ani fotit. Jak je to možné?
Počet komentářů: 14
 

Burza minerálů v Tišnově

8. května 2012 v 8:07 | babi Maňasová |  Babi na cestách
Kdykoliv se chystám napsat nějaký článek, dá mi dost přemýšlení, jak ho nazvat. U psaní tohoto článku mě napadlo názvů hned několik - např. Není kámen jako kámen, Poezie ukrytá v kamenech, Neživá krása... - všechny by byly výstižné. Ale nazvala jsem ho prozaicky.
Jak už jsem psala, takové množství překrásných exemplářů jsem ještě nikdy neviděla. Opravdu to stálo zato, jen jsme měli docela málo času, ale protože burza se koná 2x do roka, už jsme rozhodnutí, že na podzim jedeme znovu a vyjedeme dřív, abychom viděli opravdu všechno.
Na burze se vyměňovaly, vystavovaly a prodávaly nejen přírodní tvary, ale i kameny a drahokamy opracované a množství šperků.



My jsme ale obdivovali nejvíc právě ty neopracované, ve formě, v jaké byly nalezeny v různých zemích světa, maximálně jen vyčištěné a naleštěné.



Geody učarovaly nejen nám dospělým, ale i Markétce, která se o nerosty hodně zajímá a dokonce si už založila sbírku. Po návštěvě burzy jí v ní přibyly hned dva kousky.



Některé kusy byly přímo obří, vážily kolem 50 kg





Kameny bílé, barevné i úplně černé


Je k neuvěření, jaké tvary mohou mít



Zkamenělí mořští živočichové



Tak co, pokochali jste se se mnou? A kdybyste náhodou chtěli pochválit fotky, tak zásluha patří mému zeťáčkovi - vynikajícímu fotografovi. Protože v halách byla spousta světel, bála jsem se, že když budu fotit já, neodhadnu to a fotky nevyjdou. A tak jsem poprosila zeťáčka, který mi snímky udělal. A dobře jsem udělala.
Takže na podzim zase hurá na burzu.
Počet komentářů: 25

Nečekaný výlet

7. května 2012 v 7:55 | babi Maňasová |  Babi na cestách
Včera jsme s rodinou mé nejstarší dcery podnikli výlet do Tišnova. Bylo to naprosto nečekané, z okamžitého impulsu. Prostě mi ráno zavolali - za půl hodiny jedeme, tak se nachystej. No a tak jsem se nachystala. Ještě jsem rychle oběhla hospodářství, hodila do batohu foťák (naštěstí, jak vysvětlím) a vyrazili jsme.
Už delší dobu jsme totiž slibovali mojí mamce, která se nedávno přestěhovala do příjemného pokojíku v novém penzionu, že ji tam přijedeme navštívit a "zkolaudujeme" nové bydlení.
Nejdřív jsme se zastavili v domě mého bráchy. Byla jsem hrozně zvědavá na jeho sbírku kamenů, která dostala v domě nové čestné místo. Brácha je důlní inženýr a sbírání různých kamenů se věnuje už vlastně od základní školy. Časem se sbírka rozrostla do úctyhodných rozměrů a má tam opravdu nádherné kusy.





To byla jen malá ukázka - nepatrný zlomek jeho sbírky, která zabírá prakticky celou jednu místnost.
Potom jsme se vydali za mamkou do penzionu. Po cestě se holky prostě MUSELY vyfotit u sochy toho pána s tou srandovní čepicí a velkým batohem na zádech. Nojo, jsou malé a jejich věk omlouvá neznalost souvislostí.


Penzion, kde mamka bydlí je krásný, nově postavený, pokojíky jsou i s kuchyňkou a příslušenstvím, uvnitř je spousta společenských místností a kluboven, je tam dokonce i kadeřnictví, pedikura a obchod. Mamka je tam moc spokojená a užívá si klídku včetně každodenních návštěv nedaleké kavárničky, kde sedává u kafíčka na terase pod lesem.


Už při cestě Tišnovem jsme si všimli neobvykle velkého provozu a značného množství lidí v ulicích a při bližším pátrání jsme zjistili příčinu: konala se každoroční mezinárodní burza minerálů. A tady se dostávám k tomu, proč jsem byla ráda, že jsem na cestu přibalila foťák. Samozřejmě jsme se na burzu vypravili. A nebyli jsme zklamaní - sbírky minerálů v takovém množství jsem ještě nikdy neviděla a bylo to fantastické. Dnes už ale bylo fotek i čtení dost a tak vám nejkrásnější ze všech exponátů ukážu zase zítra. Teď už jen malá ochutnávka





Tak se těšte Smějící se
Počet komentářů: 20

Ativity posledních dní

6. května 2012 v 7:41 | babi Maňasová |  Od všeho trochu
V poslední době zase chodím na blog sporadicky. Důvodů je několik. Jednak mi minulý týden dva dny nešel internet, vlastně jeden den internet a druhý den po bouřce pro změnu zase vypadla úplně celá elektrika. Ale díky tomu jsem dokončila polštářek ze čtverečků



Další důvod je ten, že dědy odjel na každoroční lov ryb s bandou kamarádů a tak mi přibylo k práci ještě krmení slepic a králíků a péče o našeho depresivního Broka, kterému páníček chybí a nehne se ode mne ani na krok.
Copak slepice, ty poklidím rychle, nasypu zrní, nakrájím kopřivy a posbírám vajíčka. O trochu horší je to s králíky, trávy je málo a tak chodím s košíkem a snažím se ho naplnit, což mi zabere docela dost času.
Taky jsem se pustila do úklidu sklepa, což je činnost, kterou můžu dělat jen když dědy není doma. On je totiž takový "sběratel". Co kde uvidí, to se mu hodí, dokonce vytáhne z popelnice nějaké "poklady", které jsem vyházela.
Některé skvosty jeho sbírky mají záhadný původ. Třeba včera jsem ve sklepě objevila obrovskou krabici plnou věšáků. Normálně jsem se začala smát. Vzpomněla jsem si na film Slavnosti sněženek, kde pan Hanzlík taky uchovával takové a podobné poklady. Jak se vlastně likvidují takové plastové věšáky? PřekvapenýAsi je taky někomu budu muset věnovat.
Po chvilkách taky čistím zahrádku, po dešti plevel zajásal a vyskočil o pár čísel, takže se mi záhonky krásně zelenají. Ovšem převážně svlačcem a jinými nevítanými okupanty.
Ráno jsem vyfotila ten vajíčkový tulipán. Už nepřipomíná vajíčko, je plnokvětý a pořád hodně zvláštní.



Takže se zase na chvilku loučím, určitě k vám všem nakouknu, jen jaksi nestíhám komentáře.
Počet komentářů: 17

A zase tulipány

1. května 2012 v 8:28 | babi Maňasová |  Zahrada a květiny
První druhy tulipánů v těch vedrech už odkvetly, ale rozkvétají další. Jen mám obavy, že pokvetou krátce, jestli se to počasí trochu neumoudří. V tom horku se na záhonech daří hlavně plevelu, který ze suché země nejde vůbec vytrhat a tak čekám na trochu deště, abych zahradu zase zkulturnila.
Takže jsem vyfotila aspoň těch pár dalších druhů, rychle, než odkvetou


Papouškovité - měly by mít vyšší stonky, ale mají prostě málo vláhy, tak jsou poloviční


Tyhle žluté mi zdobí skalku


A ještě něco ze skalky


Taky řebčík kostkovaný už odkvétá


A nakonec rarita - cibulky těchto zvláštních tulipánů mi na podzim dala kamarádka. Po ránu, než se rozvinou, vypadají jako vajíčko v kelímku


A ještě makro

Počet komentářů: 25

Markétka má narozeniny

29. dubna 2012 v 20:53 | babi Maňasová |  Rodina
Vlastně je měla už skoro před měsícem, ale z různých důvodů jsme se sešli k oslavě teprve dnes.
Tradičně jsem si vzala foťák a už jsem se viděla, jak cvakám jeden snímek za druhým, moje vnoučátka u stolu, na pískovišti, v zahradě, prostě klasické narozeninové fotky. Ale všechno dopadlo úplně jinak.
Markétce jsme popřáli, rozkrojili a snědli jsme dort a pak se po dětech slehla zem.
Markétka i s tlupou bratranců, sestřenic a kamarádů se vytratila do polí za zahradou. Mají tam od minulých prázdnin bunkr, kam dospělí nesmí. Asi po hodině je šel zeťáček nenápadně zkontrolovat a přišel s tím, že se hrabou v hlíně, asi hledají poklad, jsou špinaví jak čuňátka, ale spokojení. Řeknu vám, že jsem jí takový program oslavy narozenin docela záviděla. Sedět u stolu a povídat si, to je přece nehorázná nuda. My, dospělí, jsme si naopak to popovídání užili.
Děti se pak objevily ještě jednou, když si přišly pro zmrzlinu a napít se limonády, ale pak už jsme je až do konce oslavy neviděli.
A tak místo kvanta fotek, které jsem zamýšlela udělat, mám jen fotku dortu


A pak ještě jednu nepodařenou, jak Markétka sfoukává svíčku. Fotila jsem v rychlosti, protože obvykle děcka svíčku sfouknou okamžitě a já nestihnu zareagovat. Takže za tento patvar se omlouvám, ale musím přece aspoň ukázat oslavenkyni. Teda kousek oslavenkyně Smějící se

Počet komentářů: 16

Tulipány

25. dubna 2012 v 11:22 | babi Maňasová |  Zahrada a květiny
Dnes se pochlubím prvními tulipány, které mi na zahradě rozkvetly. Už jsem tady několikrát psala, že tulipán je moje nejoblíbenější květina a mám jich proto taky přiměřeně velké množství. Jen škoda, že nekvetou všechny zároveň, některé druhy jsou pozdnější a to už jsou ty první dávno odkvetlé. Ale zase - aspoň je na zahrádce pořád něco k vidění.








Další várku nafotím, až rozkvetou. Dnes mě zase čeká rozcházecí kolo a protože noha se pomalu spravuje, možná, ale opravdu jen možná, zítra vyrazím někam na výlet.
Počet komentářů: 24

Jen se tak procházím

23. dubna 2012 v 16:12 | babi Maňasová |  Babi fotografuje
Každý den si o malý kousek prodlužuji svoje zdravotní vycházky. Dnes jsem zamířila k rozcestí, které jsem už několikrát fotografovala, ale tohle je aktuální fotka. Přibyla tam totiž značka cyklostezky, která je ve skupině stromů a křížku jako pěst na oko.


Krajina je tady mírná, jen tak trochu zvlněná, klidná. Možná proto mám tak ráda hory a skály - člověk vždycky obdivuje to, co nemá na dosah.

I



Louky a pastviny sahají místy až k obzoru


Chtěla jsem ulovit aspoň skřivánka (myslím samozřejmě foto), celou cestu jsem ho slyšela prozpěvovat a viděla jsem jich nejmíň dvacet. Ale skřivánek je mrňavý a navíc hodně rychlý, takže než jsem na něj zaměřila foťák, byl už o 50 metrů dál a prozpěvoval si na úplně jiném místě. Tak jsem to vzdala.
Ale jeden ptáček na mě čekal na cestě


Hopkal přede mnou a skoro vůbec se nebál. Když jsem přišla blíž, odhopkal zase pár metrů, sedl si a čekal. Nevím ale vůbec, koho jsem to vlastně vyfotila. Vy to víte?


I
Počet komentářů: 17

Včera ve Fěrtůšku

21. dubna 2012 v 9:32 | babi Maňasová |  U nás na vsi
Včera odpoledne jsem se po delší době vypravila zase na zkoušku Fěrtůšku. Děti začaly nacvičovat nové pásmo a protože do Fěrtůšku chodí moje tři vnučky, byla jsem zvědavá jak jim to půjde a jak se Barborce bude točit suknička.
Než se všichni sešli, našly si děti dobrou zábavu. Vyzkoušet, jak se mele na starodávném kafemlýnku, to se hned tak někomu nepodaří.




Když si dost vyhrály s kafemlýnkem, vyzkoušely děti ještě hru na klávesy. To se jim taky moc líbilo.



A pak už začala zkouška. Děvčata tančí a zpívají - vařila jsem trnku, trnku, trnku, v malovaném hrnku, hrnečku....


"Galán s galánků seděli pod branků....


Martinka to všechno doprovází na klávesy a děvčata učí zpívat


Náš Béďa je samostatná jednotka. Vystupovat nechce a tak zatím drandí na kole po nové cestě pod humny.


Počet komentářů: 16

A zase paličkování - maják

19. dubna 2012 v 10:09 | babi Maňasová |  Tvoření
Včera jsem dokončila obrázek majáku podle vlastního návrhu. Vzhledem k mým malířským schopnostem, připomíná maják tak trochu nějakou houbuSmějící se. Na majáku jsem si poprvé vyzkoušela paličkování dírek v plátýnku. Nerada dělám vzorníky a tak jsem dírky - okýnka, paličkovala naostro, podle návodu v knížce. Proto jsou tak trochu jako vybombardovaná.


Teď se pustím do nácviku lístkoviny a zase to nebude žádný vzorník, nakreslila jsem si obrázek se spoustou lístečků, tak budu procvičovat na něm. Lístky nejsou žádná sranda a určitě se to neobejde bez nějakých těch "latinských" slov Smějící se. Po včerejší minivycházce se na nohu skoro vůbec nepostavím, takže s klidným svědomím můžu zasednout k ručním pracem. I když, věřte mi, radši bych šla do zahrady, nebo jela někam na výlet.
Počet komentářů: 25

Kam dál